Vrchní zemský rabín Sidon se stal laureátem Státní ceny za literaturu

Daniel Konrád, magazin.aktualne.cz

Spisovatel, dramatik a signatář Charty 77 ještě před vynucenou emigrací z komunistického Československa roku 1983 přestal psát, přesvědčen, že co sám o sobě potřeboval pochopit prostřednictvím próz, scénářů a her, si zodpověděl. Po přijetí náboženství a studiích v Německu a Izraeli, naplno vystaven síle hebrejského textu Tóry a tradici židovského myšlení, autorsky se odmlčel. Tvůrčí činnost proměnil v duchovní, přesvědčen, že ve světle literatury tak velké jako Tóra bledne vše, co by mohl sám napsat.

Po sametové revoluci už z pozice vrchního pražského rabína stavěl na nohy zdejší židovskou komunitu a čtrnáct let pracoval na překladu Tóry, než zjistil, že v pozici rabína „ze mě něco nemohlo ven, a to bylo to psaní“, že „jsem neměl tu svobodu“. Teprve v současné dekádě čtenářům předložil mohutnou sci-fi tetralogii vydanou pod pseudonymem Chaim Cigan.

K dílu, jež v české literatuře nemá srovnání, teď přihlédli i porotci, kteří Karolu Sidonovi v neděli večer na Nové scéně Národního divadla udělili Státní cenu za literaturu. Sedmasedmdesátiletý vrchní zemský rabín se zařadil po bok žijících klasiků Milana Kundery, Ivana Wernische či Karla Šiktance – a zároveň pomohl obnovit přerušenou tradici.

Vloni z politických důvodů odstoupila porota Státní ceny za literaturu, kvůli jejím vyjádřením následně ocenění odmítl laureát Jiří Hájíček. Doteď nebylo zřejmé, zda se na tradici ceny, znovu udílené od roku 1995, podaří navázat. Sidon ji právě obnovil, podobně jako kdysi českou židovskou obec a nedávno i vlastní psaní.

více zde

Rubrika Aktuality | Přidat komentář

Možnost přidávání komentářů byla zrušena.