Federace židovských obcí v ČR a Nadační fond obětem holocaustu ve spolupráci s Kanceláří Senátu Parlamentu ČR dnes uspořádali v Hlavním sále Senátu PČR vzpomínkové setkání u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.
Záštitu nad setkáním převzal předseda Senátu Miloš Vystrčil, který v úvodním projevu zmínil slova izraelského historika pocházejícího z Prahy Jehudy Bauera: „ je důležité, abychom se snažili o to – a to je přirozené – abychom se nikdy nestali obětmi, rovněž je důležité a zásadní pro naši budoucnost, abychom se také nikdy nestali pachateli, ale potom říká, že to vůbec nejdůležitější pro nás pro všechny je, abychom se nestali pouhými přihlížejícími“.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová konstatovala: „Holocaust a jeho nepředstavitelné hrůzy, které se vryly do osudů a pamětí několika generací nemohou zůstat zapomenuty. Zlo totiž nelze odstranit, pokud zároveň není odstraněna jeho příčina. Jako společnost bychom proto měli důsledně odmítat jakékoli formy agrese – včetně té verbální. Nesmíme mlčky přihlížet tomu, že je někdo ponižován, zesměšňován či dokonce napadán kvůli své jinakosti. Nenávist nelze úplně odstranit, ale lze ji nechat natolik osamocenou, že nebude mít možnost se dále šířit. Holocaust nás naučil jednoduchou pravdu: mlčení je prvním krokem k přijetí. Mlčení může být i spoluúčast. My tu dnes jsme, abychom nemlčeli.“
Pamětnice Helga Hošková-Weissová popsala vznik Terezínské iniciativy, sdružení bývalých terezínských vězňů v roce 1990 a její činnost: „My jako přeživší jsme začali podávat svědectví. Byli jsme zváni i do německých škol. Vyprávět o válečných zážitcích není snadné. Někteří to dodnes nedokážou. Dlouho jsme o tom nemluvili. Poměry v lágrech si stejně nelze představit. Když však pseudohistorikové začali tvrdit, že holocaust vůbec neexistoval, už jsme mlčet nemohli. Podávat svědectví pokládáme za svoji povinnost. Při vyprávění svého příběhu vidím události živě před sebou a znovu je prožívám. Rozrušuje a unavuje mě to. Když odcházím na přednášku, můj syn to vždycky komentuje: Už zase jdeš do transportu?“ Dále zdůraznila, že projevy antisemitismu, rasismu a xenofobie je třeba potlačit v zárodku. Projev zakončila osobní vzpomínkou, básní svého tatínka.
Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury v Brně upozornila na neustále opomíjené téma romské genocidy během druhé světové války a úsilí muzea, aby se stalo součástí našich dějin. „V naší krásné zemi máme velké množství hodnotných kulturních památek, starobylých hradů i zámků, které chátrají a vyžadují finanční injekce. A přesto i v dnešní nelehké době nezapomeňme na skoro 30 letý boj o Lety. Aby na tom místě památník skutečně vzniknout mohl, potřebujeme Vaši podporu, Romové potřebují naši podporu! Já stále slýchám z romských řad volání po přijetí touto společností, slýchám uražený a někdy vzdorovitý hlas k ukončení přezírání. Ten hlas je starý minimálně od doby první republiky. Oběti se stali oběťmi a mlčí, my však mluvíme za ně, jejich osudy nemohou být zapomenutou minulostí, chceme, aby se staly součástí našich dějin, kam skutečně patří.“
Předseda správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu Michal Klíma zdůraznil důležitost připomínání holocaustu v současné době, kdy projevy antisemitismu v České republice narůstají a jsou znevažovány symboly židovské perzekuce. Poděkoval zákonodárcům z většiny politických stran za novelu trestního zákona, který nyní výslovně zakazuje podporu a propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod občana: „Často se diskutuje o tom, není-li kriminalizace takových publikací zásahem do práva na svobodu slova. Vzhledem k nedávné totalitní historii naší země je důležité v této diskusi argumentovat. Každý člověk má mít právo na svobodný projev svého názoru. Ale popírání skutečnosti a lži nejsou projevem názoru, ale právě jen popíráním skutečnosti a lží. Není projevem názoru, když někdo říká, že nehoří dům, který je v plamenech, nebo že nehrozí povodeň, když se žene povodňová vlna. Je projevem síly demokracie ne její slabostí, pokud dokáže vymezit svobodu tak, aby nikdo nebyl omezen v projevu svého názoru a současně, aby nebylo beztrestné šířit lži, dezinformace a nenávist k určité skupině obyvatelstva pro její rasu, víru nebo přesvědčení.“ A současně poděkoval novinářům, kterým na prvním místě jde o svobodu slova, vnímají, že je důležité nepřipustit, aby svoboda slova byla zneužívána pro šíření nenávisti a popírání skutečnosti.
Předseda Federace židovských obcí v ČR Petr Papoušek vzpomínkové setkání moderoval a uvedl slovy: „ Jen pokud známe minulost, můžeme bránit naši budoucnost. A my jsme zde proto, abychom bránili budoucnost, která v dnešní době vypadá složitě. Nezapomněli jsme nejen proto, aby se holocaust – šoa, nebo podobné události již neopakovaly, ale abychom vzdali úctu obětem a přeživším.“
Projev Miloše Vystrčila, předsedy Senátu PČR 27. 1. 2022
Projev Markéty Pekarové Adamové, předsedkyně PS PČR 27. 1. 2022
Projev Jany Horváthové, ředitelky Muzea romské kultury v Brně 27. 1. 2022
Projev Miloše Vystrčila, předsedy Senátu PČR 27. 1. 2022
Foto: David Kumermann
