Uzavíráme kapitolu výjimečného roku a zveme vás, abyste se s námi ohlédli za tím nejdůležitějším z let 2024–2025, rokem plným smysluplných spojení, inspirativních programů a partnerství napříč Izraelem, jihovýchodem USA a Českou republikou.

Srpnové číslo měsíčníku Roš chodeš upozorňuje na to, že časopis v nové podobě vychází už 35 let, od července 1990. Od původního Věstníku židovských náboženských obcí se odlišil počtem stran, kvalitnějším tiskem a rozmanitějším obsahem. ■■ O v rodné zemi málo připomínané osobnosti Jana Karského, polského právníka, diplomata a emisara podzemního Polska za druhé světové války, který jako jeden z prvních informoval svět o hrůzách holokaustu, píše Patryk Palka. Karský zemřel před 25 lety. ■■ Rozhovor o nelehké situaci ukrajinského nakladatelství v době ruské …

FŽO darovala na základě darovací smlouvy do Archivu Židovského muzea v Praze kartotéku terezínských transportů. Tuto kartotéku sestavilo v poválečných letech evidenční oddělení tehdejší Rady židovských náboženských obcí v Čechách a na Moravě. Kartotéka byla až do svého předání ve vlastnictví FŽO. Nyní je kartotéka trvale uložena v Archivu Židovského muzea v Praze, který sídlí na adrese Stroupežnického 290/32, 150 00 Praha 5.

Děkujeme za Vaši solidaritu, důvěru a velkorysost, se kterou jste přispěli do veřejné sbírky vyhlášené bezprostředně po teroristickém útoku na Izrael dne 7. října 2023. Vaše dary měly přímý a hmatatelný dopad. Pomohly lidem, kteří se ocitli v nejtěžších chvílích svých životů – obětem útoků, jejich rodinám i celým komunitám.  Díky Vaší podpoře se nám podařilo financovat konkrétní projekty, které poskytují psychologickou pomoc, rehabilitaci a komunitní péči.

V srpnu 2025 se historická Maiselova synagoga v pražském Židovském Městě, která je součástí Židovského muzea v Praze, promění v jedinečný prostor propojující izraelskou společnost a kulturu. ESEK, izraelský sociální podnik podporující malé podniky z geografické a sociální periferie Izraele, zde pořádá „Hlasy Izraele“ – měsíční pop-up obchod a sérii kulturních akcí určenou pro místní publikum, turisty a komunity, které hledají smysluplný způsob, jak se v době krize propojit s Izraelem.

Váha slov může zabíjet i dnes – reakce na článek „Židé studny Arabům opravdu trávili“

Jako zvláštní zmocněnec pro záležitosti holocaustu považuji za nezbytné vyjádřit se k článku pana Břetislava Turečka, který byl publikován pod názvem „Židé studny Arabům opravdu trávili. Dokládají to i izraelské archiválie“ (Lidové noviny, 14.7.2025). Jakkoli chápu potřebu veřejné debaty o složitých dějinách Blízkého východu, musím s veškerou vážností upozornit na hluboce nevhodnou formu tohoto sdělení – především v kontextu dnešní doby. Titulek i tón článku nepřípustně generalizují….

Federace židovských obcí v České republice zveřejňuje výroční zprávu za rok 2024. Zpráva přináší přehled klíčových aktivit, projektů a událostí, které formovaly život židovské komunity v uplynulém roce. V době rostoucích bezpečnostních výzev jsme se soustředili na ochranu komunity, vzdělávání, péči o památky i podporu seniorů a přeživších šoa. Nechybí ani informace o mezinárodní spolupráci a připomínkách zásadních událostí. Děkujeme všem partnerům, dobrovolníkům a členům obcí za jejich nasazení a podporu. Výroční zpráva ke stažení ZDE.

V těchto těžkých chvílích směřují naše myšlenky a modlitby k lidu Izraele. Vyjadřujeme hlubokou solidaritu s izraelským lidem a modlíme se za jeho bezpečí a ochranu.

Na Novém židovském hřbitově v Praze pokračuje projekt označování opuštěných hrobů, který realizuje Matana a.s. – Správa budov a hřbitovů. Snahou je vztyčit náhrobek a tím navrátit jména zemřelým, kteří jsou zde pohřbeni, ale jejichž hroby zůstaly bez označení. Tím nejčastějším důvodem je tragické přerušení rodových linií v důsledku holokaustu. Nejvíce neoznačených hrobových míst pochází právě z let 1938–1945.
Porovnává se skutečný stav hrobových míst s archivními materiály. Stěžejními zdroji jsou zápisy pohřebního spolku Chevra kadiša, jehož knihy spolu s matrikami židovských náboženských obcí patří k nejdůležitějším zdrojům informací o pohřbených. Výsledkem má být systematické a důstojné označení všech hrobových míst na Novém židovském hřbitově v Praze.

Profesor T. Halík zveřejnil v pondělí 2. června t.r. své vyjádření k reakci českých židovských obcí a institucí na jeho výroky, které opakovaně zazněly ve veřejném prostoru. Oba texty předkládají argumenty ke zcela rozdílným tématům, je zjevné, že se názorově míjíme a nenalezli jsme základ, z něhož by polemika mohla vycházet.