Listopadové číslo Rch otevírá malý rozhovor s vrchním rabínem Karolem Efraimem Sidonem, jenž za svůj celoživotní přínos české literatuře dostal v říjnu Státní cenu za literaturu. Na otázku, zda jsou mu blízká slova Franze Kafky, že psaní je forma modlitby, odpověděl: „V něčem ano, protože při psaní jde o formulaci. Na rozdíl od modlitby, již má člověk připravenou a zformulovanou a procezenou zkušeností generací lidí moudřejších, než je člověk sám, snaží se spisovatel zformulovat obsahy, které mu poskytuje jeho nitro, a nabývá-li při psaní dojmu, že se mu to daří, je to jako by se přiblížil k podstatě lidského bytí.“ ■■ Izraelsko-americký novinář a dramatik Tuvia Tenenbom představil v říjnu svou novou knihu, v níž mapuje tentokrát antisemitismus ve Velké Británii. Na otázku, Jeden člověk ve vaší poslední knize říká: „Palestina je stav mysli,“ řekl: „Ano, řekl to jeden akademik v Londýně a je to krásně formulované. Na Angličanech se mi líbí, že ať je třeba i jejich vlastní země v sebevětším srabu, umějí vše krásně popsat. Ale k té Palestině: ano, Palestina je pro západní levicové intelektuály stavem mysli, realitou mimo realitu. Musíte říkat, že podporujete Palestinu a jste proti Izraelcům, i když jste tam většinou nikdy nebyl a o historii a vztahu těchhle dvou národů nevíte v podstatě vůbec nic.“ ■■ V listopadovém čísle představujeme některé účastníky letošní mezinárodní konference Forum 2000. ■■ Referujeme také o výstavě malířky Helgy Hoškové, která byla uspořádána k oslavě jejího 90. jubilea v Jeruzalémské synagoze. ■■ Málokdo ví, že nejstarší syna malíře Camilla Pissarra Julien Pissarro vedl své nakladatelství, pro které s manželkou tituly nejen vybíral, ale také ilustroval a tiskl. Jmenovalo se Eragny Press a v letech 1895–1914 v něm vyšlo na dvacet titulů. ■■ Nekrolog amerického producenta Harolda Princea, jenž zemřel v červenci, připomíná, že si vždy dokázal nalézt kvalitní spolupracovníky a vést je ke skvělým výkonům; Prince je pokládán za zakladatele moderního amerického muzikálu (West Side Story, Fantom opery, Šumař na střeše). ■■ Literární ukázkou se vracíme k nedávno zesnulému maďarskému autorovi György Konrádovi. Publikujme úryvky z jeho knihy Pamětí. ■■ Pěti básněmi představujeme novou sbírku Jiřího Daníčka, nazvanou Katzovy sady. ■■ Recenzi o knize Nacistická kulturní politika v Protektorátu od německého historika Volkera Mohna napsala Ladislava Chateau. ■■ Zbyněk Petráček nazval svůj komentář Od Mosadu po starostku analyzuje v něm výsledky žebříčku „50 nejvlivnějších Židů“, které každoročně uveřejňuje web listu Jerusalem Post. ■■ V listopadovém Rch naleznete dále zprávu o setkání evropských hebraistů v Praze a informaci, že brzy vyjde Židovská ročenka na rok 5780. ■■ Z kulturních pořadů upozorňujeme na výstavu s názvem Russia. Timeless v pražském Doxu, která prezentuje ruské moderní umění, a na vydání knihy Elie Munka Svět modliteb, které 12. listopadu představí v pražské Židovské radnici její překladatelé: Leo Pavlát a Karol E. Sidon.