Na obálce červencového čísla měsíčníku Roš chodeš naleznete snímek plastiky izraelského sochaře Jojo Ohayona s názvem Přátelství – Chaverut. Nedávno byla odhalena před galerií Slunečná na Šumavě jako součást výstavy …vidět Izrael, v níž několik českých a izraelských umělců představuje židovský stát svýma očima. ■■ Rozhovor poskytl časopisu Daniel Polakovič z pražského Židovského muzea: jeho tématem je to, jak ŽMP systematicky dokumentuje židovské hřbitovy na našem území, a jak se lze s výsledky této dokumentace seznámit. ■■ Druhý rozhovor vedla Hana Ulmanová s izraelským spisovatelem Uri Orlevem, jenž se nedávno zúčastnil pražského mezinárodního knižního veletrhu. ■■ Tématu židovských památek je věnován i slovenský příspěvek, který zachycuje historii židovské obce ve Stupavě a příběh její synagogy a místního hřbitova. ■■ V červencovém čísle recenzujeme obsáhlý sborník Cizí a blízcí, jemuž dle Jiřího Daníčka chybí v mnoha příspěvcích snaha o čtivost a obecně pevnější ruka editora. „Hodně donátorů, hodně stránek, hodně textu,“ shrnuje svůj dojem ze sborníku autor. ■■ Jan Placák se podobně „neshodl“ s malířem Gerhardem Richterem, jehož výstavu lze vidět v paláci Kinských a jeho cyklus Březinka v Anežském klášteře. K tomuto cyklu Placák píše: „Původně velmi realistické obrazy Richter později přemaloval, zahalil do abstraktního závoje, kterým však k divákovým očím neproniká ani špetka původně zobrazeného utrpení a obludné táborové skutečnosti (…). Abstraktní forma je údajně výstižnější a může vybudit celou škálu nejrůznějších emocí. Dle této tvůrčí metody by měl každý, kdo realisticky popisuje spáchaný zločin a vyjevené zlo, později práci přepsat a opatřit ji rouškou utkanou ze slov vylovených z nepředmětných stavů mysli. Jako by zločin a hrůza s tím spojená byly jen jakýmsi abstraktním aktem. Pěkná blbost!“ ■■ K 120. výročí konání Prvního sionistického kongresu v Basileji přetiskujeme úryvky z imaginární epistulární rozpravy, již e-mailem vedou „Teddy“ Herzl a dva současní Izraelci – spisovatel Doron Rabinovici a sociolog Natan Sznaider. ■■ Josef Mlejnek přispěl recenzí nedávné premiéry hry Lehman Brothers v brněnském Divadle Husa na provázku: drama zachycuje rodovou ságu židovských přistěhovalců, kteří jsou v Americe vtaženi a vpleteni do prudkého civilizačního rozvoje Spojených státu i celého světa v 19. a 20. století, a dle recenzenta stojí za to ji vidět. ■■ O židovských památkách na Madeiře píše Věra Trnková a zajímavou noticku o jedné pisatelce dopisů Karlu Čapkovi, Melanii Gaertnerové, manželce lékaře, který se jako fyziolog účastnil vraždy Anežky Hrůzové v Polné roku 1899 (a který vyloučil možnost rituální vraždy), sestavil Milan Palák. ■■ Sociálními sítěmi v činnosti Židovského muzea v Praze se zabývá Jiří Tejkal. ■■ Komentář Zbyňka Petráčka se vrací k červnovému výročí 50. let od šestidenní války. Ocitujme jeho závěr (převzatý z listu New York Times): Než se začneme trápit 50 lety okupace (palestinských území), tak si připomeňme pár věcí. Nebyla by žádná okupace ani osady, kdyby Egypt před 50 lety nevyprovokoval válku. Či kdyby v tom „mezinárodní společenství“ Izrael nenechalo. Či kdyby Jordánsko neignorovalo jeho výstrahy. „V roce 1967 šel Izrael do války proti nepřátelům, kteří odmítali mír. Pak aspoň Egypt našel svého Sadata. Drama šestidenní války se uzavře, až toho svého najdou Palestinci.“ ■■ V červencovém čísle nechybějí pravidelné rubriky, upozorňujeme na četné letní festivaly židovské kultury i na akce v rekonstruovaných židovských památkách.