Na obálce lednového čísla měsíčníku Roš chodeš je západní průčelí Španělské synagogy na pražském Starém Městě. V synagoze byla nedávno zpřístupněna (a poté kvůli pandemii prozatím opět uzavřena) nová expozice s názvem „Židé v českých zemích v 19. a 20. století“, která prostřednictvím originálních a cenných judaik, obrazového a dokumentárního materiálu i moderních audiovizuálních prostředků přibližuje historii a kulturu židovského společenství v tomto období. V novém vydání Rch o ní referujeme. ■■ Rozhovor poskytl historik fotografie Jan Mlčoch: hovoří o pozapomenutých židovských fotografech, jejichž dílo systematicky připomíná od roku 1995 v Sudkově galerii na hradčanském Úvoze, v prostoru, který býval posledním bytem slavného fotografa. ■■ V anketě na téma kulturních zážitků s židovskou tematikou odpovídají autoři našeho měsíčníku z ČR i zahraničí. ■■ O souboru fotografií, zachycujících pražské lokace spjaté s životem Franze Kafky a pocházející údajně z půle dvacátých let minulého století, které nedávno zakoupila knihovna Harvardovy univerzity, píše Veronika Tuckerová. ■■ V prosinci 2020 uplynulo 150 od narození Adolfa Loose, významného modernistického architekta, jenž svá nejslavnější díla vytvořil pro židovskou klientelu. V lednovém Rch píšeme o loosovských výstavách v Brně a Praze. ■■ Ukázkou tentokrát představujeme knihu Věta jako povolání od Karla Hvížďaly. ■■ Představujeme též dobrovolnické aktivity pořádané v rámci Lauderových škol s přesahem do pražské židovské komunity. ■■ Komentář Zbyňka Petráčka se zabývá atentátem na íránského jaderného vědce, z jehož zabití viní Írán Izrael. ■■ V lednovém čísle nechybějí pravidelné rubriky (kalendárium, tematický výběr z českých médií, kulturní zprávy a zprávy ze světa) ani údaje o tom, jak si měsíčník Roš chodeš předplatit. Zakoupit ho nyní lze ve vrátnici Nového židovského hřbitova v Praze 3 (u st. metra Želivského), na e-shopu knihkupectví Academia na Václavském náměstí a přes výdejní okénko knihkupectví Kalich v Jungmannově ulici.