Srpnové číslo má na obálce dřevořez osla, zmořeného zřejmě stejným horkem, jaké nyní prožíváme. Vytvořil ho Rudolf Lehmann, jeden z umělců, kteří prchli před nacisty z Německa do exilu, on konkrétně do Palestiny, zatímco mnozí jeho kolegové zamířili do Velké Británie. Jejich obrazy nyní tvoří základ londýnské Galerie Ben Uri, o níž mj. pojednává nové vydání Rch. ■■ Nekrolog významného filmaře, autora devítihodinového filmu Šoa napsal dokumentarista Lukáš Přibyl. ■■ Rozhovor poskytl slovenský sochař a judaista Valerian Trabalka, v čísle publikujeme i ukázky jeho Antologie Talmudu. ■■ O historickém jádru a dobové interpretaci vlád králů Davida a Šalomouna pojednává kniha I. Finkelsteina a N. A. Silbermana: David a Šalomoun. Počátku mesianismu ve světle moderní archeologie, jejíž recenzi si můžete v srpnovém čísle přečíst. ■■ Ukázkou z knihy Dějiny Ruské revoluce se ještě vracíme k osobnosti nedávno zesnulého historika Richarda Pipese. ■■ Josef Mlejnek referuje o brněnském představení hry Zázrak v černém domě od Milana Uhdeho, která odkrývá dramatikovo rodinné tajemství. ■■ Jan Placák přispěl reflexí nad obrazy dalšího exulanta do Británie, Josefa Hermana, expresionistického malíře pocházejícího z Varšavy. ■■ Zbyněk Petráček svůj komentář tentokrát zaměřil na to, jak se naštěstí mýlily pesimistické demografické prognózy v Izraeli. ■■ Z kulturních pořadů připomínáme Den židovských památek, letos připadající na neděli 12. srpna, a také na to, že Günter Demnig bude ve dnech 16. a 17. srpna v Praze pokládat další Kameny zmizelých, Stolpersteine.