Federace židovských obcí v ČR a Nadační fond obětem holocaustu ve spolupráci s Kanceláří Senátu Parlamentu ČR uspořádali 26. ledna 2024 v Hlavním sále Senátu PČR vzpomínkové setkání u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.
Záštitu nad setkáním převzal předseda Senátu Miloš Vystrčil, který se v úvodním projevu věnoval důležitosti vzpomínání a připomínky holocaustu: „Musíme aktivně vyplňovat prostor důvěryhodnými a pravdivými informacemi. Hrůzy holocaustu a dalších zločinů proti lidskosti musí zůstat v naší společnosti, v naší společné paměti jako ukázka toho, kam až nenávist a lhostejnost mohou vést. Za jeden z konkrétních projevů toho, že své povinnosti plníme, i když občas pozdě, je letošní otevření Památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku. Doufám, že bude konečně sloužit jako důstojné vzpomínkové místo.“
Předseda vlády České republiky Petr Fiala rovněž zdůraznil význam připomínání holocaustu a vyslovil se proti projevům antisemitismu: „Mělo by nás to znepokojovat. Vzrůstající antisemitismus a etnická nenávist je vždy dobrým „lakmusovým papírkem“ toho, že se západním světem není něco v pořádku. Přichází, když lidé začínají zapomínat na ono zásadní historické poučení, že zlo je nám v každém okamžiku blízko a může se mezi nás kdykoli vrátit. Proto projevy násilí nesmíme tolerovat. Snažme se prosím všichni mluvit s lidmi, které zaslepuje nenávist, neznají historii nebo si neuvědomují, co všechno hrozí, když lidé začnou přijímat agresi jako něco běžného či dokonce příznivého. My všichni máme společnou odpovědnost chránit slabší a bojovat proti nenávisti. V každé době. Každý den. Děkuji vám.“
Přeživší terezínského ghetta a vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau paní Doris Broulovou naplňuje smutkem, že se po 95 letech svého života znovu dožila vzestupu antisemitismu. „Ať už budeme hovořit o antisemitismu, islamofobii, xenofobii, jen a pouze jinými slovy nazýváme úplně obyčejnou nenávist vůči druhým, která zpravidla vyvěrá z neznalosti, omezenosti a hlouposti, ježto jsou postavené na vědomě či nevědomě šířené lži. Bohužel se současnost i v důsledku neschopnosti a v horším případě neochoty člověka zacházet rozumně s novými technologiemi až děsuplně vyznačuje širokým a záměrným šířením konspirací, pomluv, dezinformací – zkrátka lží. Lží, které v konečném důsledku vedou k nenávisti projevované ústně, v nejhorším případě samotnými činy. Nevzpomíná na svou válečnou zkušenost s hořkostí, ublíženě a nenávistně, naopak ve vzpomínkách se často vrací k projevům obyčejné lidské dobroty. Svou řeč zakončila apelem: „Ráda bych požádala každého, aby v sobě nacházel dobro, a co mu síly a povaha stačí, aby toto dobro šířil dál. Obyčejnými lidskými skutky, třeba i jen slušným pozdravem, úsměvem, ale především: pravdou. Prosím každého, aby vědomě nešířil lež, která může ve svém důsledku ublížit. Važme si svobody, jíž si nyní můžeme užívat v bezprecedentním množství, ale nezneužívejme ji tím, že budeme svými projevy ubližovat druhým. Prosím lidi, aby se nenechali vést nenávistí, a především, aby ji nepředávali dál“.
Michal Mižigár, zástupce romské komunity, ocenil vybudování památníku v Letech u Písku, který bude otevřen v dubnu tohoto roku. Vyzval zákonodárce a politiky, aby se zasadili o přijetí definice anticiganismu: „Přijetí jasné definice anticiganismu českou vládou je nezbytné pro podporu sociální soudržnosti a řešení systémové diskriminace romské komunity. Přesně definovaný pojem poskytne základ pro uznání a potírání protiromských předsudků, zajistí zároveň právní jasnost a podporu inkluze. Oficiálním uznáním anticiganismu může vláda přijmout proaktivní opatření ke zpochybnění stereotypů, zlepšit vzdělávání a provádět politiky, které podporují rovné příležitosti pro všechny občany, a přispět tak k tolerantnější a spravedlivější společnosti“.
Předseda správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu Michal Klíma se věnoval velkému nárůstu antisemitismu po celém světě a protestů směřujících proti samotné existenci Státu Izrael po útoku Hamásu 7. října 2023. „Mezi námi jsou již jen poslední přeživší šoa. S tím, jak odcházejí pamětníci, mizí i paměť a otvírá se prostor pro nové projevy rasismu, antisemitismu. Den vzpomínky obětí holocaustu je příležitostí uvědomit si, k čemu tyto projevy nenávisti vedou, a podniknout rozhodné kroky, aby se je podařilo zastavit.“ Poděkoval představitelům vlády za konstruktivní a zodpovědný přístup k připravované národní strategii boje proti antisemitismu a ocenil zásadní změnu v přístupu orgánů činných v trestním řízení v posuzování projevů antisemitismu.
Petr Papoušek, předseda Federace židovských obcí v ČR vzpomínkové setkání moderoval a uvedl slovy: „Před 79. lety byl osvobozen nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau, příští rok si budeme připomínat kulaté 80. výročí, a přesto se židé, naši příbuzní, členové rodin, děti, necítí v dnešním světě, Evropu nevyjímaje, bezpečně. Od dob Covidu roste hydra antisemitismu exponenciálně a v dnešní době dosahuje závratných výšin. Jsme zde dnes proto, abychom vzpomínali a budovali paměť, která je důležitá pro naši budoucnost a bezpečnost.“ A závěrem přečetl výzvu přeživších holocaust k propuštění rukojmích v Gaze: „Dne 7. října minulého roku vtrhli z pásma Gazy ozbrojenci Hamásu na území Izraele, vraždili a mučili s vynalézavou krutostí (děti před svázanými rodiči) a své dílo natáčeli a zveřejnili. Zabili nejméně 1139 lidí a 240 odvlékli do zajetí: bez výběru, civilisty, děti, staré nemocné lidi. Většina jich dosud setrvává za podmínek neznámých v zajetí někde v Gaze. Jsou to tedy téměř už čtyři měsíce, kdy se nové zločiny proti lidskosti odehrály záměrně, demonstrativně a stále trvají. Je v zájmu pokolení přítomných i budoucích, aby rukojmí násilím odvlečení a držení v Gaze byli okamžitě navráceni domů. Žádáme jejich bezpodmínečné a okamžité propuštění.“
Během slavnostního setkání zazněly koncertní skladby v podání Mackie Messer Klezmer Band. Součástí letošního pamětního setkání byla výstava Martina Korčoka Tragédie Židů z území Slovenska.
Slavnostní vzpomínkové setkání se koná díky finanční podpoře Ministerstva kultury ČR a Židovské obce v Praze.
Uvítání Petra Papouška 26. 1. 2024
Projev Miloše Vystrčila, předsedy Senátu PČR 26. 1. 2024
Projev Petra Fialy, předsedy vlády ČR 26. 1. 2024
Projev Michala Mižigára, zástupce romské komunity 26. 1. 2024
Projev Michala Klímy, předsedy správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu 26. 1. 2024
