FŽO darovala na základě darovací smlouvy do Archivu Židovského muzea v Praze kartotéku terezínských transportů. Tuto kartotéku sestavilo v poválečných letech evidenční oddělení tehdejší Rady židovských náboženských obcí v Čechách a na Moravě. Kartotéka byla až do svého předání ve vlastnictví FŽO. Nyní je kartotéka trvale uložena v Archivu Židovského muzea v Praze, který sídlí na adrese Stroupežnického 290/32, 150 00 Praha 5.

Děkujeme za Vaši solidaritu, důvěru a velkorysost, se kterou jste přispěli do veřejné sbírky vyhlášené bezprostředně po teroristickém útoku na Izrael dne 7. října 2023. Vaše dary měly přímý a hmatatelný dopad. Pomohly lidem, kteří se ocitli v nejtěžších chvílích svých životů – obětem útoků, jejich rodinám i celým komunitám.  Díky Vaší podpoře se nám podařilo financovat konkrétní projekty, které poskytují psychologickou pomoc, rehabilitaci a komunitní péči.

V srpnu 2025 se historická Maiselova synagoga v pražském Židovském Městě, která je součástí Židovského muzea v Praze, promění v jedinečný prostor propojující izraelskou společnost a kulturu. ESEK, izraelský sociální podnik podporující malé podniky z geografické a sociální periferie Izraele, zde pořádá „Hlasy Izraele“ – měsíční pop-up obchod a sérii kulturních akcí určenou pro místní publikum, turisty a komunity, které hledají smysluplný způsob, jak se v době krize propojit s Izraelem.

Váha slov může zabíjet i dnes – reakce na článek „Židé studny Arabům opravdu trávili“

Jako zvláštní zmocněnec pro záležitosti holocaustu považuji za nezbytné vyjádřit se k článku pana Břetislava Turečka, který byl publikován pod názvem „Židé studny Arabům opravdu trávili. Dokládají to i izraelské archiválie“ (Lidové noviny, 14.7.2025). Jakkoli chápu potřebu veřejné debaty o složitých dějinách Blízkého východu, musím s veškerou vážností upozornit na hluboce nevhodnou formu tohoto sdělení – především v kontextu dnešní doby. Titulek i tón článku nepřípustně generalizují….

Roš chodeš květen 2025 – pro uložení klepněte na odkaz uvedený níže pravým tlačítkem  myši. V menu vyberte „Uložit cíl jako…“, a vyberte umístění, kam chcete soubor uložit. – pro uložení klepněte na odkaz uvedený níže pravým tlačítkem myši. V menu vyberte „Uložit cíl jako…“, a vyberte umístění, kam chcete soubor uložit.

Červencové vydání měsíčníku Roš chodeš se v několika textech zabývá situací na Blízkém východě. Úvodní komentář Zbyňka Petráčka se věnuje izraelským a americkým útokům na jaderná zařízení v Íránu a následným příměřím, s tím, že „zda toto příměří vydrží, a hlavně zda Írán svůj jaderný program utlumí na úroveň pro energetiku, je ovšem stále v rovině kdyby“. ■■ V dalším komentáři se soustředí na zastavenou a obnovenou humanitární pomoc v Pásmu Gazy. ■■ Z izraelského prostředí je také povídka Omera Friedlandera Medúzy v Gaze a rozhovor …

Federace židovských obcí v České republice zveřejňuje výroční zprávu za rok 2024. Zpráva přináší přehled klíčových aktivit, projektů a událostí, které formovaly život židovské komunity v uplynulém roce. V době rostoucích bezpečnostních výzev jsme se soustředili na ochranu komunity, vzdělávání, péči o památky i podporu seniorů a přeživších šoa. Nechybí ani informace o mezinárodní spolupráci a připomínkách zásadních událostí. Děkujeme všem partnerům, dobrovolníkům a členům obcí za jejich nasazení a podporu. Výroční zpráva ke stažení ZDE.

V těchto těžkých chvílích směřují naše myšlenky a modlitby k lidu Izraele. Vyjadřujeme hlubokou solidaritu s izraelským lidem a modlíme se za jeho bezpečí a ochranu.

Roš chodeš duben 2025 – pro uložení klepněte na odkaz uvedený níže pravým tlačítkem  myši. V menu vyberte „Uložit cíl jako…“, a vyberte umístění, kam chcete soubor uložit. – pro uložení klepněte na odkaz uvedený níže pravým tlačítkem myši. V menu vyberte „Uložit cíl jako…“, a vyberte umístění, kam chcete soubor uložit.

Na Novém židovském hřbitově v Praze pokračuje projekt označování opuštěných hrobů, který realizuje Matana a.s. – Správa budov a hřbitovů. Snahou je vztyčit náhrobek a tím navrátit jména zemřelým, kteří jsou zde pohřbeni, ale jejichž hroby zůstaly bez označení. Tím nejčastějším důvodem je tragické přerušení rodových linií v důsledku holokaustu. Nejvíce neoznačených hrobových míst pochází právě z let 1938–1945.
Porovnává se skutečný stav hrobových míst s archivními materiály. Stěžejními zdroji jsou zápisy pohřebního spolku Chevra kadiša, jehož knihy spolu s matrikami židovských náboženských obcí patří k nejdůležitějším zdrojům informací o pohřbených. Výsledkem má být systematické a důstojné označení všech hrobových míst na Novém židovském hřbitově v Praze.